Jan Kodeš, jedna z největších osobností českého a československého tenisu, slaví kulaté osmdesáté narozeniny. Vítěz tří grandslamových turnajů a dlouholetý lídr daviscupového týmu se vryl do historie bílého sportu díky své bojovnosti, vytrvalosti i mimořádným úspěchům na světových kurtech. Při příležitosti jeho životního jubilea vydal deník Sport také speciální díl podcastu Centrkurt s názvem Legendy, na němž spolupracuje Český tenisový svaz.
Kodeš, jenž avizoval, že své kulatiny oslaví na Štvanici ve svém domovském klubu I. ČLTK Praha, byl vůbec prvním hostem edice Centrkurt Legendy, v níž s tenisovým novinářem deníku Sport Janem Jarochem zavzpomínal na svou bohatou a velmi úspěšnou kariéru.
„Poslouchá se to dobře, akorát žiju ve vzpomínkách,“ zhodnotil Kodeš, když slyšel výčet svých největších úspěchů. „Všechno už bylo a čas letí jako voda. Vzpomínky jsou krásné, ale jsou i smutné, když člověk chtěl něco dokázat a nevyšlo to,“ připomněl dvě porážky ve finále US Open.
Přestože v neděli slaví kulaté osmdesáté narozeniny, Jan Kodeš žije velmi aktivně. Jaké je tajemství jeho vitality?
„Myslím, že to je hodně v psychice. Člověk se musí snažit být psychicky v pohodě. Druhá věc je, že je důležitý spánek. Aspoň minimálně osm hodin, někdy devět. Mám ale i štěstí, že mám kolem sebe manželku, dceru, další děti a vnoučata. Další věc je fyzická kondice, což je složitější. Snažil jsem se hrát, co nejdéle to šlo. Minulý rok jsem trochu přestal, protože jsem měl osteotomii levé nohy. Ale chodím každý týden plavat a snažím se hodně chodit, to je důležité,“ vyjmenovával.
První díl edice Centrkurt Legendy si můžete prohlédnout ZDE.
Mezi hlavní milníky pražského rodáka, jemuž se přezdívá „Champ“, patří tři grandslamové tituly. V letech 1970 a 1971 vyhrál antukové Roland Garros v Paříži, v roce 1973 si pak podmanil slavný Wimbledon. V letech 1971 a 1973 se navíc probojoval do finále US Open.
Někdejší pátý hráč světa během kariéry vybojoval celkem deset titulů ze dvouhry. Poprvé se radoval v roce 1969 v americkém Pittsburghu, kde se hrálo v hale na antuce. Poslední singlovou trofej získal v roce 1976 v Basileji. K tomu postoupil do dalších 21 finálových zápasů.
Celkem čtyřicetkrát si Kodeš zahrál na profesionálním okruhu také o deblovou trofej. Šestnáctkrát pak odcházel z kurtu jako vítěz. Mezi jeho spoluhráče, s nimiž se radoval z titulů, patřili například Vladimír Zedník, Ilie Nastase, Wojciech Fibak či Tomáš Šmíd.
Bohatá byla rovněž reprezentační kariéra Jana Kodeše. V Davis Cupu zaznamenal bilanci 60 vítězství a 34 porážek. V roce 1975 se s československým výběrem probojoval do finále proti Švédsku, za které exceloval Björn Borg. Tehdy se ze zisku slavné salátové mísy radovat nemohl, Československo prohrálo ve Stockholmu 2:3.
V roce 1980 byl Kodeš součástí výběru kapitána Antonína Bolardta a triumfu v týmové soutěži se konečně dočkal. Československo tehdy v Praze porazilo Itálii 4:1.
Člen Mezinárodní tenisové síně slávy, do které byl uveden v roce 1990, zůstal u svého milovaného sportu i po skončení aktivní kariéry. Mezi roky 1982 a 1987 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu a v letech 1994 až 1998 zastával funkci prezidenta Českého tenisového svazu.
V současnosti Kodeš zasedá v nominační komisi Mezinárodní tenisové síně slávy a je členem wimbledonského All England Clubu. Grandslamové turnaje nadále často osobně navštěvuje a nevynechává ani domácí akce. V únoru byl přítomen v jihlavské Horácké aréně během kvalifikačního utkání Davisova poháru, v němž český tým porazil Švédsko.
K osmdesátým narozeninám Jana Kodeše přejeme hodně štěstí, radosti a hlavně pevné zdraví.
Getty Images / Manuel Queimadelos
